Šumavou z Maratónu do Atén
A. Pátek: Skutečná tůra za kultůra, více od TeKarel, referent kulturní prostituce.
B. Sobota: ZMB+Kašlík+LukyKorálo vyrazili v nechutně krásném až kýčovitém počasu na 24km s bruslemi na nohou. Druhá část výpravy je mohutně podporovala hlasivkami a s obavami zítřejšího dne ve tváři skenovala jejich burlakovsky stažené obličeje. Kol 15:00 jsme ukončili fandění i procházku, odprezentovali jsme se a vyrazili na bidlo. Cestou jsme tělocvičnu a žíněnky ve Vimperku zaměnili za Dobrou chatu na Zadově, známou zasvěceným z loňského Ježíška. Připravili jsme ski a po lehce opulentní večeři o čtyřech chodech jsme zalehli k ideomotorické přípravě: OH ženy 30km klasickou technikou. Kolem 22:00 vešla do pokoje Pochodující Mimořádná Událost (dále jen PMU), čili náš pan Doktor a pravil: Nežeru (překvapení), mažu až ráno (to jsme čekali). Trojhlasem jsme tedy Mudra vyhnali do lyžárny (byl tam do půlnoci) a pokračovali jsme v přípravě, tedy přesněji Harwey, Marit TeKarel a RZskiDěd. Mech, ovládán chemií provázející počátek každého vztahu, už tou dobou juchal v Nepomuku s Hlasem svého srdce. Kol 0:30 jsme se tedy konečně dostali ve čtyřech na dvě postele, Doktor Dlouhomazal získal strážní místo domácího hada hned za prahem, tedy na zemi cestou z lože na WC, Karel/Marit obsadil/a škvíru zemi důchodci a usínání obohacovala mimovolními pohyby horních končetim a šeptáním: Eště, že nejsem alrgická na kocoury (vpravo Harwey, vlevo RZskiDěd). Takže schlaf Gut!!!
C. Neděle: Snídaně je základ a tuto neděli pro mě i jediný světlý bod dne, ale to eště nevim, takže mi chutná. Ze švédského stolu jsme, v čele s PMU, počesku sežrali, co se dalo a zahájili přesun na start 24km (Marit BjoKarel, Alex Harwey) 45km (MUDr., RZĎ). Mech, Juraj a Wave (všichni 45km) jeli po vlastní ose. Sobotní klimatický luxus se dle hesla - Každý má takové počasí, jaké si zaslouží - odebral do riti nejtemnější. Chčije, fičí, sníh se tváří každou chvíli jinak. Parkujeme mezi lejny u rybníčku z močůvky, což mě vede ke konstatování, že už jsme v hovnech a to jsme eště neodstartovali a Láďa dodává, že by bylo fajn, kdybysme měli v oddíle více rakví, protože ta, co jí mám na střeše Modrého ptáka, by nemusela pro všechny stačit. Rovnoběžně s podmínkami mažem hnůj - klistr univerzál a jdeme na start hledat zbytek výpravy, což se, k překvapení všech, zdaří. 10:00, pod dohledem statného ošetřovatele startuje včas i PMU. Není cesty zpět, ale prvních 5km, pro obří počet lyží, holí, nohou a ruk, ani vpřed. V oblaku prachu mi mizí nejem Siuxů vítězný kmen, ale i Mech, Wlnov-ski a Mudr. Fuck mi to nejede a to se zatím pochodujeme v zástupu rychlostí Paulusovy 6.armáda na trase Stalingrad-Sibiř. Další podrobnosti nechám raději na ústním podání, pravdou je, že 24km byla rozhodopádně lepší volba. A tak jen perličky: Karel Wave vyhrál soutěž Pomalá lyže-Silná paže, Doktor měl od 40.km závodu erotické sny, RZĎ se na 30.km proměnil ve stázující rakouskou důchodkyni s nůší na zádech i na prsou a tak čest oddílu zachraňoval Mech, jež byl při průjezdu obcí Horská Kvilda pokutován hlídkou policie ČR za překročení rychlostního limitu. O Richardovi je pisateli známo pouze to, že dorazil do cíle. Guláš, pivo, sich umziehen a šupitopresto home, v TV totiž dávaj vopravdickej sport. Dnes večer jim budu rozumět mnohem více než jindy. Jako zážitek mohu do příštích let všem vřele doporučit - Kašlík a MUDr. to mají jako memento mori do příštího K70 víkendu. Sportu zdar a tělům klid!!! RZĎ.