Hamerák 16.- 18.9. 2011, jak to šlo.
Zdar a sílu! Několik vět o zavírání vodácké outdoor nejisté zezóny, které proběhlo ve výše uvedeném termínu a v též již výše uvedené jihočeské destinaci:
Pátek 16.9.
Jelikož jih Čech je odlehlý kraj, jemuž zbytek světa prozatím odepřel dobrodiní dálnice, rozhodli jsme se start uspíšit, abychom v sobotu byli odpočatí a vyspinkaní. Jedou tři vozidla: Kendy (RZĎ, Harwey, Kabelka jun), Šéďa (Kwěták, Majchry, Kleine Jani) a Jiří ze Sedláčkova (Šampón, Barča a Terezka H2O homo novus). Přejezd koordinujeme jen minimálně, neboť všichni řidiči jsou chlapcí s džípíeskou v lebce. Kendywagen a Georgevůz dojíždějí kol 20:00, zabírají spartachatičky a odbírají se do místního restarantu IV.- VI. cenové skupiny, odkud, minutu od minuty chytřejší navigují zbytek výpravy, jež se zatím potácí někde od Budweissu kamsi k Herkulovým sloupům. 22:00 jsme, až na klíč od jedné chatky, komplet. Chvíli jsme ještě vtipní (součástí výpravy jsou totiž i ženy), ale kol půlnoci, v pořadí starci, ženy, děti a adolescenti, odcházíme do různých hajan. Většina do chatek, jen Jiří, známý autofil, nocuje s Fabčou a Kabelka, poslední audorák, na zápraží. Spinkáme jak Hindenburgovi andílcí, to ten místní Březňák, či kýho patoku, sil bude třeba mnohdy více, než se zdá a tak zatím jen nevědomost je zárukou klidného snění.
Luděk Sobota 17.9.
Posilněni spánkem na čerstvém vzduchu jdeme se odvážně přihlásit na race. Barča s Malou a Jirka s Terkou vzducholodí, ostatní jedou skrze K1 na skutečnou vodu. Startujeme až kol 13:00, a tak dopo užíváme k volné seznamovací jízdě. Plave se mírně a zatím bezbolestně (Kendy a Šampón na 1.kaskádě), opravdové dobrodružství čeká, až když se pokoušíme nastoupit do busu. Karosa (až druhá v pořadí) veze 60ks (To neumí ani Miloš) a vlek je v podobě vánočního snu každého vodáka ověšen vším, co za normálních okolností plave. Takže na startu máme +20, aniž bychom máchli pádlem. Také měníme plavidla na Pyranha team. Cestou flotila nezadržitelně metamorfuje do podoby těsně po útoku zmíněných jihoamerických miláčků. Kabelka se Šampónem zkoumají dno vlastní hlavou, Harwey, jedoucí jinak s přehledem Vavřince Hradílka, si vyrábí skobičku na nose při podjíždění jedné z mnoha jihočeských lávek. Nevyšlo jen o chlup. Bleskové ham a třetí jízda. Večer nás opouští Šéďa - otec, Malá a Kwěták - otec. Ostatní, vykoupáni, ošetřeni, vytaženi, vysušeni, odbahněni se rozhodují pro KPČ večer v historickém centru pánů z Hradce. Po vystoupení cvičených lachtanů v místním restaurantu podléháme geniu loci a procházíme nočním městem kol hradu, zámku, kostela, Vajgaru, zbytků fortifikace a pod. Dech historie ruší jen Šamón horovýstupem vz. Belmondo a Kabelka touhou po vodní dýmce. Večírek pokračuje ve spartachatce, kde Lukáš s Terkou hrají k potěše gerontočásti výpravy písně z hlouby minulého století, až to s námi sekne. Jdeme spát. Zlatá mládež u howně řeší nemrtelnost chrousta, opatrně a nerad odnáším z postele Dagger Mamba 8.5, takže po delším přemlouvání dostaneme pod střechu i Lukáše. Ještě štěstí, že na to máme všichni stejně času.
Nedělě 18.9.
A už nám to pomalu končí. Nejen výlet, ale i léto, což je ve frišnějším jitru přeci jen znát. Ladíme formu Fernetem, oblékáme hydro a jdeme se podívat po něčem k testu. Šamón, aby se ujistil, že na vodu jsou nejlepší sáňky, co si koupil, a já, abych ještě chvíli nechal Mambu - Miláčka v podobě neposkvrněného početí. Vyrážíme přes Velký Ratmírovský rybník k nasedacímu bazénku, Barča si chystá foto a nohy, neboť první část, ne zcela dobrovolně, absolvuje jako dvojdomek Jiřího Saudka a Kenenisi Bekeleho. První kaskáda gut, druhá si, s vkusem sobě vlastním, vybírá Šampóna a nikoli Kendyho, nýbrž Kabelku, autor štvavého spisku se tímto omlouvá majiteli druhého největšího kajaku na světě. Třetí nás nechává žít a čtvrtou si dokonce zpychle vynášíme ještě jdenou, aby měla Baruška dost času na foto - video dokumentaci. Na Dvorečku (konec WW III.) se dělíme na Starce, jdou na pivo a na bus s výhledem ještě jedné jízdy, a na Junáky, kteří pokračují do Jinříše s vizí zpáteční jízdy místní turboromantickou úzkokolejkou. Old Bastards nakonec po boji o vlek vyměňují druhou jízdu za scouting outdoorprodejen, chutný obět a klidné balení. Kol 13:45 dojíždějí i fanoušci Železného oře, a tak pakujeme, nakládáme, mačkáme slzu a vyrážíme home. Suma sumárum vzdor drobným oděrkám (Harway nos+ret, Kabelka hlava+nos, Šampón drštička, Kendy prdel), zdařilý výlet.
Ze sezóny už zbývá akorát Trnávka paralelně s Teplou - Stanovičákem a Střelou a zcela na závěr Vavřinecký potok. Ještě přidám krátkou reportáž právě ze zmíněné Trnávky, je to přeci jen legendami opředená trať a pak už se se Živlem pro tento rok také rozloučím, doufám, že závěrečnou výpravou s JČ GO-partou a její plzeňskou sekcí, na známé destinace Soča - Kobarid, Defferegenbach - Wasserfallstrecke, Isel - Virgenschlucht, Saalach - Loferschlucht a Lammeroffen. Pak už jen zazimovat hydro a připravit kolo, běhny, sjezdky, prkno, iglů, ...
Zdar a sílu na vodě příští rok, na jaře čeká Otawa - Vydra a pro zdatnější a odvážnější Kamenice. Skol, RZĎ.